Dyspraxie u dětí a dospělých: příčiny, příznaky a metody prevence

Dyspraxie je vývojová porucha, která ovlivňuje schopnost plánovat a provádět koordinované pohyby. U dětí se může projevovat neobratností, pozdějším zvládnutím chůze, problémy při psaní nebo oblékání. U dospělých může komplikovat práci, řízení, orientaci v prostoru i organizaci každodenních úkolů.

Dyspraxie neovlivňuje inteligenci, ale bez odpovídající podpory může snižovat sebevědomí, zhoršovat školní výsledky a vést k vyhýbání se pohybovým aktivitám. 

Co je dyspraxie?

Na otázku dyspraxia co to je lze jednoduše odpovědět: člověk ví, co chce udělat, ale jeho tělo nedokáže pohyb provést dostatečně přesně, plynule nebo ve správném pořadí.

Nejde pouze o běžnou nešikovnost. Obtíže jsou dlouhodobé a zasahují do činností, jako jsou:

• chůze, běh, skákání a jízda na kole;
• chytání nebo házení míče;
• kreslení, psaní a stříhání;
• používání příboru;
• zapínání knoflíků a zavazování tkaniček;
• organizace školních a pracovních úkolů.

Přesné příčiny dyspraxie nejsou zcela objasněné. Určitou roli mohou hrát vrozené dispozice, odlišný vývoj nervového systému, předčasný porod nebo nízká porodní hmotnost.

Po vyhodnocení obtíží odborník doporučí vhodný způsob podpory, který může zahrnovat fyzioterapii, ergoterapii a pravidelný nácvik konkrétních pohybových dovedností. Cvičení lze následně provádět také doma, vždy s ohledem na věk a schopnosti dítěte.
V rámci domácího pohybového programu může být užitečnou pomůckou také ortopedická podložka na nohy. Umožňuje procvičovat pomalou chůzi, stabilitu, přenášení váhy a vnímání různých povrchů chodidly. 

Užitečné informace

Typy dyspraxie a její projevy

Dyspraxie může ovlivňovat různé oblasti motoriky.

Dyspraxie hrubé motoriky

Hrubá motorika zahrnuje pohyby celého těla, které potřebujeme při chůzi, běhu, skákání nebo udržování rovnováhy.

Mezi typické projevy patří:

• časté pády a zakopávání;
• nejistá nebo nekoordinovaná chůze;
• obtíže při chůzi po schodech;
• problémy s chytáním a kopáním do míče;
• rychlejší únava při pohybu;
• nechuť ke sportovním aktivitám.

Špatná chůze u dětí nemusí vždy znamenat dyspraxii. Může souviset také s ortopedickou vadou, svalovou slabostí nebo neurologickým problémem. Pro bezpečný nácvik rovnováhy lze vytvořit jednoduchou senzorickou dráhu z podložek Ortek. Různé povrchy poskytují chodidlům odlišné podněty a pomáhají procvičovat došlap, stabilitu a přenášení váhy. Dyspraxie jemné motoriky
Jemná motorika zahrnuje přesné pohyby prstů, rukou a zápěstí. Je důležitá při psaní, kreslení, oblékání i používání příboru.

Problémy s jemnou motorikou se mohou projevit následovně:

• pomalé nebo nečitelné psaní;
• nesprávný tlak na tužku;
• problémy při stříhání nůžkami;
• časté upouštění předmětů;
• obtíže při zapínání knoflíků;
• slabší koordinace ruky a oka.

Dítě může úkolu správně rozumět, ale jeho provedení vyžaduje mnohem více pozornosti a energie. Kvůli rychlé únavě pak může odmítat kreslení, psaní nebo tvořivé činnosti.
Pomoci mohou mozaiky, stavebnice, provlékací hry, modelína nebo vnimave hracky. Rozvíjejí přesný úchop, koordinaci rukou a očí i schopnost plánovat jednotlivé pohyby. Úkoly je vhodné začínat jednodušší variantou a obtížnost zvyšovat postupně.

Obtíže s motorickým plánováním

Někteří lidé zvládnou jednotlivý pohyb, ale mají problém správně uspořádat několik kroků za sebou. Dítě například ví, jak se obléknout, ale neví, v jakém pořadí má jednotlivé úkony provést.

Obtíže se často objevují při:

• oblékání a svlékání;
• čištění zubů;
• přípravě školní tašky;
• plnění vícekrokových pokynů;
• organizaci pracovního místa;
• přechodu z jedné činnosti na druhou.

Pomáhá rozdělit složitý úkol na krátké kroky. Místo pokynu „obleč se“ lze dítěti postupně říci: „Vezmi si tričko. Najdi otvor pro hlavu. Vlož jednu ruku a potom druhou.“ Užitečné jsou také obrázkové návody.

Dyspraxie u dospělých

Dyspraxie může přetrvávat i v dospělosti. Člověk může mít potíže s orientací, řízením, ruční prací, učením nových pracovních postupů nebo organizací času.
Pomáhá používání kontrolních seznamů, elektronických připomínek a písemných instrukcí. Složitější úkoly je vhodné rozdělit na menší části a provádět je postupně.

Příznaky dyspraxie

Konkrétní dyspraxie projevy se liší podle věku a závažnosti poruchy. 

Mezi nejčastější příznaky patří:

• opožděný vývoj motorických dovedností;
• špatná motorika a neobratnost;
• obtíže s rovnováhou;
• časté zakopávání a narážení do předmětů;
• problémy při učení nových pohybů;
• pomalé a namáhavé psaní;
• potíže s orientací v prostoru;
• rychlá únava při pohybových úkolech;
• problémy s plánováním a organizací.

Dítě může působit nesoustředěně, protože musí věnovat velkou část pozornosti samotnému pohybu. Když se například soustředí na držení tužky, zbývá mu méně pozornosti na obsah textu nebo pravopis.

Dyspraxie a ADHD jsou rozdílné neurovývojové poruchy, ale mohou se vyskytovat současně. U ADHD převažují problémy s pozorností, impulzivitou a regulací aktivity. U dyspraxie jsou hlavním problémem koordinace, plánování a provádění pohybů.
Pokud se obě poruchy kombinují, dítě potřebuje krátké a srozumitelné instrukce, stabilní režim a dostatek času na dokončení úkolů. Další praktické rady najdete v článku ADHD u dětí: Příčiny, příznaky a léčba bez léků.

Užitečné informace

Jak lze dyspraxii předcházet?

Vývojové dyspraxii nelze zcela předejít, protože často souvisí s vrozeným vývojem nervového systému. Včasná podpora však může zabránit tomu, aby se k motorickým obtížím přidala nízká fyzická kondice, ztráta sebevědomí nebo dlouhodobé odmítání pohybu.

Doporučuje se:

• sledovat motorický vývoj dítěte;
• včas konzultovat výrazné odchylky;
• pravidelně procvičovat konkrétní dovednosti;
• rozdělovat složité úkoly na menší kroky;
• podporovat bezpečný pohyb bez tlaku na výkon;
• spolupracovat s fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem.

Chůze po senzorické dráze

1. Položte na podlahu několik podložek s různými povrchy.
2. Dítě pomalu přechází z jednoho dílu na druhý.
3. Na každém povrchu se na několik sekund zastaví.
4. Snaží se došlápnout celým chodidlem a udržet rovnováhu.

Cvičení provádějte 3–5 minut. Pomáhá rozvíjet stabilitu, kontrolu došlapu a vnímání polohy chodidel. Vhodnou pomůckou jsou senzorické nebo ortopedické masážní podložky.

Přenášení váhy

1. Dítě se postaví s chodidly na šířku boků.
2. Pomalu přenese váhu na pravou nohu.
3. Vrátí se do středu a pohyb zopakuje na levou stranu.
4. Chodidla zůstávají po celou dobu na podlaze.

Proveďte 8–10 opakování na každou stranu. Cvičení podporuje rovnováhu a kontrolu těla. Pro lepší orientaci lze použít dva barevně odlišené díly podložky.

Křížové dotyky

1. Dítě stojí nebo sedí s rovnými zády.
2. Pravou rukou se dotkne levého kolena.
3. Poté se levou rukou dotkne pravého kolena.
4. Pohyby provádí pomalu a střídavě.

Proveďte 10–12 opakování na každou stranu. Aktivita podporuje koordinaci pravé a levé poloviny těla. Pro zpestření lze použít měkký míček nebo jiné bezpečné Fitness příslušenství odpovídající věku dítěte.

Cvičení by mělo být krátké, pravidelné a přizpůsobené aktuálním schopnostem. Lepší je několik minut denně než dlouhý a vyčerpávající trénink jednou týdně.

Dyspraxie je dlouhodobá porucha koordinace, která může ovlivňovat pohyb, sebeobsluhu, učení i práci. Nelze jí zcela zabránit, ale včasná diagnostika, odborná podpora a pravidelný nácvik pomáhají zmírnit její dopad. Nejdůležitější je umožnit dítěti postupovat vlastním tempem, oceňovat jeho snahu a vytvářet situace, ve kterých může zažívat úspěch.